Rozpady ploutví jsou metlou v chovech mnoha druhů a forem dlouhoploutvých ryb. Divoké ryby evoluce vybavila dostatečně dimenzovanými cestami které ploutve vyživují a poskytují jim i látky chránící před usídlením bakterií. Se vznikem a genetickým upevněním vlohy pro dlouhé ploutve není zásobování jejich konců dostatečné a nastávají problémy typické zejména pro dlouhoploutvé guppy, xiphy ale ku př. i závojnatky. Nepostihuje to ale např. Beta splendens, u kterých je dlouhá ploutev daná evolučně.

V našem spolku Akvárium zal. 1899 je soustředěna česká chovatelská špička zaměřená na živorodé ryby především paví očka. I u těchto špičkových chovatelů nejsou výjimkou stesky na nutnost likvidovat ryby pro rozpad ploutví těsně před výstavou. Těsně před výstavou proto, že již mají ploutve poměrně dlouhé a proto méně schopné odolat bakteriální nákaze. Abychom zjistili co naše chovy poškozuje vzali jsme guppy od tří chovatelů a zaslali je na rozbor do Výzkumného ústavu rybářského ve Vodňanech.

Na tělech a ploutvích byly zjištěny bakterie Shewanella (Pseudomonas) putrefaciens, Aeromonas sorbia, Pseudomonas sp. Nejde tedy o žádné exotické druhy bakterií zavlečené s importy z Asie, jak se mnohdy soudí, ale o vcelku běžné bakterie které provázejí procesy rozkladu biologického materiálu všude na světě. Je možné, že k nám jsou zavlečeny jejich nové rezistentní kmeny se zvýšenou schopností napadat ryby. To ale nerozhodneme.

Vedle bakterií byla na vzorcích ryb zjištěna řada parazitů - prvok Cryptobia branchialis, motolice Urocleidus, hlístice Capillaria a žábrohlíst Gyrodactylus. Tedy slušná sbírka parazitů na rybách které se jinak jeví vcelku zdravé. Je na místě zdůraznit společné působení těchto škůdců. Pokud má ryba dobré životní podmínky, je kvalitně krmená, solidně vybavená geneticky a přiměřeně stará, tak se útokům ubrání a nemoc nepropukne. Podávání léčiv není nic dobrého, léčiva poškozují vše živé v akváriu, pouze organizmus ryb poškozují méně než škůdce. Někdy to bez léčiv nejde, ale léčená ryba stěží bude špičková. Zaměřme se tedy především na vytvoření kvalitního prostředí a prevenci.

Nejkvalitnější prostředí poskytují rybám průtočné nádrže. Kontinuální výměna vody zaručuje stálost chemického složení vody, vylučuje teplotní šoky a tím následné přizpůsobování organizmu ryby. Soudím také, že zbytkový chlor, pokud užíváme vodu z veřejného zdroje, působí blahodárně proti bakteriím. O tom se ale ještě zmíním. Průtočné nádrže jsem postavil již v polovině sedmdesátých let. Tehdy jsem byl průkopník, nebylo koho napodobovat. Po přestěhování jsem neměl možnost průtoky vybudovat a začaly problémy které jsem do té doby neznal. Vítězství v soutěžích, která jsem přesvědčivě získával, převzali ti kteří u mě kontinuální výměnu vody viděli a postavili jí po mém vzoru. Jistě to není shoda okolností ale další argument ve prospěch průtočných nádrží.

Když už není jiná možnost pokusme se léčit. K léčení parazitárních nákaz je nejvhodnější preparát Neguvon fy. Bayer. Doporučená koncentrace na Cryptobia a Capillaria je 1,28 mg/l, na Gyrodactylus postačí 0,32 mg/l. Pokud bychom použili preparát Masoten který obsahuje stejnou účinnou látku (trichlorfon) musíme koncentraci zvýšit o cca 15 %. Preparát se ukazuje být jedovatý pro sumce čeledi Loricaridae (Ancistrus), patrně proto, že není zcela rozpustný a jeho vysoká koncentrace u dna zabijí ryby které se tam trvale zdržují. Čili silně vzduchovat. Většinou rozpoznáme onemocnění podle chování, bělavých povlaků na těle a stažených, „ohořelých“ či rozpadlých ploutví. Můžeme se vsadit, že na takto oslabené rybě se vedle bakterií přemnoží i některý z uvedených parazitů a na narušeném povrchu se uchytí plísně. Pohlížejme proto na věc jako na celkové onemocnění, přesná znalost parazitů a bakterií není zpravidla možná a není ani důležitá. Guppy které byly ve dvoudenní lázni s koncentrací Neguvonu 1,28 mg/l jevily známky otravy, méně se pohybovaly a ztmavly. Po výměně vody se chovaly a vyvíjely normálně. Taková lázeň má ten smysl, že ryby zbavené parazitů snáze zvládnou atak bakteriální nákazy na dlouhé ploutve který je v těchto případech primární.

Na bakteriální rozpady ploutví jsem já i řada kolegů vyzkoušeli kdeco. Jednoznačně mohu říci, že často doporučovaná antibiotika jsou téměř bez vlivu i když by teoreticky měla být nejúčinnější. A to pomíjím možné navození rezistence. Širokospektrální Chloramfenicol a Tetracyclin ale ani další antibiotika nic nezlepší ať už jsou rozpuštěna ve vodě a přijímána převážně difusně nebo podávána v potravě. Často doporučované nejrůznější preparáty slovutných firem které nebudu raději jmenovat mají společné dvě věci. Tahají peníze z kapsy a nemají valný účinek. U některých jsou účinnou složkou právě antibiotika, ale i sulfonamidy nebo furany. Účinek organických barviv jako je malachitová zeleň, brometylová modř, acryflavin nebo námi užívaný proflavin (ještě z poválečných dodávek UNRA) poněkud rybám uleví ale věc neřeší. Patrně potlačí nastupující plísně, ale jak lázeň zmizí je vše při starém. Stejně tak všechny roztoky typu FMC. Kol. Ivan Petrovický doporučuje použít 40 % formaldehyd (formalín) v koncentraci 1 ml/50 l vody po dobu asi dvou dnů. Formaldehyd je silný organický jed který určité účinky má, ale poškozuje ryby. A tak ani to není optimální.

Často užíváme kuchyňskou sůl v kombinaci s vysokou teplotou i přes 35° C po dobu 2-3 dnů kterou ryby při zvýšeném vzduchování (nedostatek kyslíku) ještě snášejí. Bakterie a parazity domácího původu ničí vysoká teplota a solí změněný osmotický tlak působí přímo na nechráněné buňky škůdců. Pokud je tato metoda neúčinná nejspíš máme tropického škůdce který může být dokonce z mořské vody (Oodinium z artemií?) a pak se naše snažení zcela míjí účinkem. U guppy může být koncentrace soli značná asi 1 kg/50 l vody. Jde o ryby původem z karibských ostrovů a tedy navyklé na přítomnost mořské vody, dokáží v ní i žít. Tato léčebná kůra vcelku pomáhá, ryby ale vysiluje a někdy se bakteriální infekce která ustoupila vrací.

V poslední době jsem vyzkoušel něco jiného. Na dezinfekci prázdných nádrží a na odstranění skořápek artemií užívám SAVO, běžný přípravek pro domácnost určený i k dezinfekci vody. Balení je ve žluté plastové lahvi s červeným uzávěrem a obsahuje 5% chlornan sodný. Vzpomněl jsem si na zbytkový chlor u mých někdejších průtočných nádrží, kterého jsem se obával, připomněl si tehdejší bezproblémový chov a rozhodl se věc vyzkoušet. Zjistil jsem, že koncentrace při které ryby hynou je asi 1 ml/10 l vody, koncentrace kterou zpravidla dobře přečkají je 1 ml/30 l vody. Ale doporučuji užívat koncentraci cca 1 ml/50 l vody. Ustálil jsem si určitý postup. SAVO dávkuji z injekční stříkačky k výtokové trubici filtru aby se rychle rozptýlil po celé nádrži. Když roztok ryby zasáhne začnou usilovně plavat, snaží se uniknout, patrně chlor leptá jejich žábra. Ryby jeví známky otravy, když se koncentrace vyrovná shluknou se do hejna zpravidla blízko hladiny a tam setrvají. Po 2–3 hodinách již chlor vyprchá a ryby se chovají normálně.
Co je ale podstatné - po 1 až 2 dnech zjistíme, že ryby mají krásně napnuté ploutve bez známek napadení bakteriemi. Jen u některých těžších případů je třeba proceduru druhý nebo i další dny opakovat. Nebývá to ale nutné když bakteriální napadení ploutví včas rozpoznáme, neváháme s aplikací SAVO a nedovolíme tak infekci aby se rozjela. Jaké má tento způsob přednosti je jasné. Jde o snadno dostupný a levný lék s překvapivou účinností. A ještě jedna věc - chlor beze zbytku vyprchá a nemusíme měnit vodu. Nevýhodou je, že se druhý den objeví mírné zakalení vody způsobené patrně úhynem nejen „zlých“ bakterií, ale i bakterií nitrifikačních které mají na život v akváriu příznivý vliv. Ale zákal je jen mírný, filtr jej rychle zvládne a stav nitrifikačních bakterií se obnoví. Doporučovaná koncentrace SAVO může poškodit některé druhy rostlin, v případě aplikace do zarostlé nádrže doporučuji to předem vyzkoušet. Šneci přežívají bez problémů. Možná, že preventivní použití SAVO v prodejnách by předešlo rozpadům ploutví u guppy na které si prodavači často stěžují i když mnozí dávají ryby do nádrží které jsou infikovány předchozí osádkou.