RNDr. Roman Slaboch Kostarika je známá udivujícím množstvím národních parků, o které se vzorně starají i domorodci, kteří v ostatních zemích Latinské Ameriky přírodu spíše likvidují - ve Venezuele jsme například slyšeli mnoho stesků na to, jak přišel bílý muž, vykácel pralesy, dřevo odvezl a zanechal za sebou holé pláně Grand Sabany; viděli jsme ale několikrát indiány zapalující si svůj díl savany, který si chvíli hlídali aby nevyhasl a potom šli dál. To v Kostarice nepřipadá v úvahu. Naproti tomu zde lze vidět i početné populace živočichů, které považujeme za velmi vzácné - oni je totiž neloví, ale chrání. A opět si neodpustím vzpomínku na venezuelské indiány Warao, vesele pokřikující "bene cómida" při pohledu na hejna hoacinů a nabízející nám vařené pásovce devítipásé (mimochodem vynikající). Naším prvním cílem bylo městečko Cahuita na karibském pobřeží jižně od přístavu Limon. Překrásné mnohakilometrové bílé pláže lemované typickými nakloněnými kokosovými palmami nám předvedly nechutný karibský kýč, umocněný totální absencí turistů. Nebyl problém představit si vyloďujícího se Kolumba. Po úvodní "povinné" procházce pralesem, jsme se začali věnovat vodním plochám a říčkám v pralese. Stačilo si kleknout na břeh a člověk se ocitl v jiném světě. Početná hejnka překrásných dovádivých Alloheterandrií mne nadchla, protože byla doslova úchvatná. Bylo to také moje první setkání s tímto druhem. Po několika stech metrech vytékala z pralesa větší říčka, která ústila do moře mělkou písečnou deltou, na které se výrazně projevoval příliv. Zde, v těchto brakických vodách, se uskutečnilo další z mých prvních setkání s vysněnou živorodkou - čtyřokým halančíkem Anableps sp. Žil zde v malých skupinkách 6-10 jedinců mezi hejny jedné z největších a nejbarevnějších forem Poecilia sphenops, kterou zde nazývají Atlantic Molly. Ichtyologický průzkum byl značně ztěžován dotěrnými, až agresivními, malpami kapucínskými a pocit temného nebezpečí byl umocněn i výraznými zvukovými projevy tlup vřešťanů pláštíkových. Po několika hodinách chůze pralesem jsme u jedné říčky potkali konkurenci. Mladé, blíže neurčené poecilidy (pravděpodobně rodu Phallichthys) zde s podstatně větší úspěšností, než byla ta naše, lovili mývali obecní. Pokračování… |